Moje prázdniny - slohové práce žáků 5. třídy

Adam Tilšer

     Tak jako pokaždé, tak i letošní prázdniny utekly jako voda. Tak se na ně těšíme a než se nadějeme, sedíme v lavicích. Těšil jsem se, až budeme s bratrem něco podnikat. I přes pracovní vytíženost rodičů se nám to povedlo.
     Červenec jsem zahájil na skautském táboře. Počasí vyšlo a bylo tam prima. Doma jsem pak lenošil, kopal do míče a užíval si teplých večerů s dětmi venku. Cvrčci nám k tomu cvrlikali a my se také mohli koupat v bazénu i pozdě večer.
     Začátkem srpna k nám přijeli i mí bratranci. Mamka nám před službou nachystala šipkovanou, další den jela s námi na koupaliště. A jako každý rok jsme šli na procházku do lesa a na Jezírko. Po cestě k Dubu jsme se napásli sladkých ostružin. U Dubu bylo v dáli vidět, jak se tam blýská a hodně prší. Přidali jsme proto do kroku. Po čtyřech hodinách výletu nás pět kluků a mamka skočilo do bazénu. Bylo to parádní osvěžení.A pak přišla silná bouřka a průtrž.
     Vrcholem léta je naše společná rodinná dovolená. Na stejné chaloupce jako loni ve Smržovce v Jizerských horách. Tam je všude krásně. Navštívili jsme hrad a zámek Frýdlant. V pondělí nás čekala túra okolím města Hejnice. Na téměř jejím závěru jsme vystoupili na skalisko s vyhlídkou Ořešník. V Hejnicích je Bazilika Navštívení Panny Marie. Odpradávna poutní místo. Dříve sem chodili poutníci až z Liberce. Takže sem vede Stará poutní cesta lemovaná Božími muky a obrázky. Během týdne jsme nachodili asi 80 km. Ukázali jsme se po roce v Harrachově. Tam jsme my tři chlapi sjeli bobovou dráhu a na lanovou dráhu jsem se vydal jen já. Blízko stojí velký suchý strom zvaný Botovník. Je ověšený botami. Navštívili jsme sklárnu s muzeem skla v Harrachově. Při komentované prohlídce jsme byli přímo u toho, jak vzniká sklenička, jak se sklo vypaluje, brousí a jiné. To nás všechny zajímalo. Jedno odpoledne jsme vyšli na horu Jizeru. Je tam krásná a nedotčená krajina. Také jsme prošli osadou Jizerka, včetně okolí Safírového potoka a vyhlášeného rašeliniště. Další odpoledne jsme došli na místo Protržená přehrada na Bílé Desné.
     Přehrada se protrhla 18. 9. 1916. Pečlivě jsme pročetli každou informační tabuli, včetně náhrobku obětí, které zahynuly. Hladina vody sahala 13 metrů vysoko. Je to technická památka ČR. Prošli jsme i řekou Černá Desná a došli k vodopádům.
     Ale nejvíce se nám líbila páteční túra. Do Harrachova jsme dojeli ráno autem, zaparkovali a nastoupili do vlaku do Polska Szklarska Poreba Guta. Ve vlaku jsme potkali stajnou průvodčí jako loni a dala nás spontánně dohromady s českou šestičlennou partou. Podle cíle naší cesty. V Polsku na samotě u lesa nás vystoupilo deset, a tak jsme všichni společně strávili celý den. Po Wodospad Kasnienczyka jsme vystoupali v polském KRNAPu na horu Szrenica 1 362 m nad mořem a dostali se tak až na hřeben Cesty česko-polského přátelství. Sněžné jámy s meteorologickou stanicí jsme měli jak na dlani kousek od nás. Tam jsme byli před čtyřmi lety. Pak přes Voseckou boudu zpět dolů do Harrachova. Naši přátelé nás vyprovodili a já s mamkou jel vlakem až domů do Dolní Smržovky. A byl hned večer. Další den jsme již museli předat chalupu majitelům a rozloučit se. Navštívili jsme ještě rozhledny Královku a Slovanku v Jablonci nad Nisou, pojedli a o půl čtvrté odjížděli domů.
     Po dovolené jsme jeli s bráchou na prázdniny k tetě. Nás pět s mamkou a teta jsme podnikli výlet do Brna na hrad Špilberk. Tam nás čekaly komentované prohlídky Jihozápadní Bastion a Kasematy. To nás zajímalo.
     Poslední týden prázdnin jsem doháněl prázdninové lumpárny místo toho, abych se chystal do školy. Také jsem trénoval na fotbalovém hřišti.
     Uteklo to rychle. Až 3. září jsem byl opět v lavici. Ale prázdninové zážitky a vzpomínky zůstávají. Třeba i na fotkách. Už se těším na další prázdniny.

Amálie Nováková

     Na prázdniny jsem se moc těšila, protože jsme měli naplánovaných plno výletů.
     První týden prázdnin jsme jeli na hrad Helfštýn. Konala se tam Helfštýnská pouť s ukázkami řemesel. Mohli jsme si vyzkoušet mletí mouky, kreslení dřívkem nebo brkem, výrobu keraminy na hrnčířském kruhu, zdobení perníčků a tak dále.
     Druhý týden prázdnin jsme byli u babičky v Málkovicích. Hráli jsme si s kamarády a každý den jsme pravidelně chodili na procházky. O víkendu jsme byli na oslavě babiččiných osmdesátých narozenin.
     Další týden jsme jeli s rodiči do Krkonoš. První den jsme šli na stezku korunami stromů. Je vysoká 45 metrů a nachází se v Krkonošském národním parku. Při procházení stezky jsme se dozvěděli vše o rostlinách a živočiších, kteří zde žijí. Mohli jsme navštívit i adrenalinová zákoutí, třeba chůzi po kládě nebo hýbajících se prknech. Dolů jsme jeli tobogánem. Po ubytování v penzionu jsme navštívili Adršpašské skály. Prohlídka skalního města byla zajímavá a dlouhá. Okruh prohlídky byl dlouhý 4 kilometry a při zpáteční cestě už nás bolely nohy. To nás ale neodradilo od toho, abychom odpoledne šli na lanovku. Lanovkou jsme vyjeli na Černou horu. Tam jsme šli asi kilometr lesem, kde měla být vidět Sněžka. Jenže bylo škaredé počasí, tak jsme nic neviděli. Unaveni jsme přijeli na penzion, posilnili jsme se jídlem a usnuli. Při návratu domů jsme se stavili v zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem. I když nám skoro celé dny pršelo, tak jsme byli rádi, že jsme se podívali na zajímavá místa.
    Než jsem si stačila vybalit, chystala jsem si věci na tábor. V pátek v deset hodin už jsme seděli v autobusu, který nás odvezl do Ruprechtova. Na tábor jsem se docela těšila. Byla jsem tam s nejlepší kamarádkou Paťou. Vedoucí pro nás měli připravené různé hry. Jeden den jsme šli na celodenní výlet do Jedovnic.
     Po návratu z tábora jsme jeli s rodinou do Drnovic. Poté, co jsme se posilnili výbornou zmrzlinou, jsme šli na rozhlednu Chocholík. Celý týden jsme se koupali v bazéně, protože bylo velké vedro. Ve čtvrtek měla mamka narozeniny, ale slavili jsme je v sobotu.
     Další týden ve středu jsme byli na hradě Veveří. A v pátek jsme jeli do Olomouce na minigolf.
     Po zbytek prázdnin jsme se koupali v bazénu a chodili jsme s dědou chytat ryby. Poslední týden jsme strávili u babičky v Málkovicích.

Daniela Derková

     Letošní prázdniny uběhly hodně rychle a zažila jsem spoustu dobrodružství.
Hned na začátku prázdnin jsem byla na skautském táboře a měli jsme téma vojáci. Naučili jsme se i první pomoc. Pak jsme jeli na dovolenou do Orlických hor.
     Ubytovali jsme se v Říčkách a každý den jsme chodili na výlety a borůvky. Cestou domů jsme navštívili pradědečka Jaroslava v Lanškrouně. Jeli jsme také navštívit rodinu ve Šternberku, kde jsme se koupali v bazénu. Když jsme měli čas, tak jsme spali u babičky. Ráda jsem se koupala v jezírku se setřenicemi a strýcem Milanem. Teta Kamča nám chystala dobré svačiny.
     Prázdniny byly úžasné, ale krátké.

Letní tábor Maliná 2018
Patricie Pientaková

     Letos o prázdninách jsme se sestrou jely na letní tábor do Ruprechtova. Sraz byl ve Vyškově na parkovišti u kina. Na zastávku nás dovezla babička autem. Byla tam spousta dětí a rodičů. Téma našeho tábora se jmenovalo MISE KLEOPATRA.
     Na táborovou základnu jsme dojeli autobusem, kde na nás čekali všichni vedoucí v dobových kostýmech. Hned si nás rozdělili do různých oddílů. Já jsem byla ve výtvarném. Jmenovali jsme se FATA MORGANA. Potom nás ubytovali do stanů, kde jsem bydlela s kamarádkou Amálkou.
     Každý den byl bohatý program plný her a soutěží. Nejvíc se mi líbil celotáborový výlet do Jedovnic, při kterém se celou cestu hrála hra, na jejímž konci bylo rozluštění tajenky. Za splnění her jsme dostávali odměnu v podobě mincí, za které jsme si na konci tábora mohli koupit nějaký dárek. Večer se pořádaly diskotéky, noční stezka odvahy a také jsme měli letní kino!
     Na táboře se mi moc líbilo, bylo tam spousta kamarádů, super zážitků a nejlepší vedoucí ze všech. Už teď se moc těším na příští léto. Určitě pojedu zas!