Výlet do Modré a Kovozoo

Školní výlet
Nikola Kubíková

Byla středa 16. května  a my jsme se těšili na výlet do Modré a do Kovozoo. Ráno jsme nastoupili do autobusu. Cílem naší cesty byla vesnice Modrá. Asi po hodině cesty jsme dorazili do Modré a tam vystoupili. Moc jsme se těšili, protože zde vybudovali areál nazvaný „Živá voda“. Tady nás čekaly dvě průvodkyně, které si nás rozdělily do skupin.

Hned v první místnosti byla u stropu zavěšená ryba v životní velikosti. Byla to vyza velká. Paní nám řekla, že může měřit až přes 2 metry! Z budovy jsme vyšli na lávku a pozorovali jsme ryby v ukázkových rybnících. Pak jsme navštívili zahrádku léčivých bylin a dověděli se, na co jsou užitečné a na co zdravé. Pak jsme šli do „podvodního tunelu“, na který jsme se moc těšili. Dívali  jsme se na ryby nad sebou a všude kolem nás. Ty ryby byly tak zvědavé, že připlouvaly až ke sklu. Všechny jsme si prohlédli a vyfotili. Po svačině jsme šli do autobusu. Vyprávěli jsme si zážitky z Modré. Všichni si to moc užili.

Za pár minut jsme dorazili do Kovozoo. Dověděli jsme se, proč a jak máme třídit odpady. Je to velmi důležité, protože jinak bychom si ze Země udělali velkou skládku. Roztomilý vláček nás poté vezl prostorami, kam se obyčejní návštěvníci nedostanou. Viděli jsme, jak se likvidují třeba kovové trubky, televize, počítače a jiný odpad. Pak jsme vystoupili a prohlíželi si zvířata vyrobená většinou z kovového odpadu. Po obědě jsme šli na pirátskou loď a potom na opravdový maják, který měřil 27 metrů, ale museli jsme zdolat 97 schodů. Pak už jsme se vraceli k autobusu. Cestou jsme šli kolem koně, který byl vyrobený z podkov. Ze železa byla i žirafa a slon. V areálu Kovozoo jsou i zvony, tak jsme si na ně na závěr naší návštěvy zazvonili. Následovala prohlídka letadla, které patřilo k největším letadlům, která se u nás kdy vyráběla a které mělo být původně sešrotováno. Tam se nám také líbilo.

Nakonec jsme se společně vyfotili a jeli jsme domů. Výlet se nám moc líbil.

Výlet se školou
Kateřina Sikorová

Na školní výlet jsme jeli ve středu 16. května do expozice Živá voda v Modré a do Kovozoo ve Starém Městě. Sraz byl před osmou hodinou u školy. První zastávka byla v Modré. Paní průvodkyně nám řekla, jak to u nich chodí, jaké ryby tam chovají.  V budově jsme si prohlédli vystavená zvířata a něco se o nich dozvěděli – třeba čím se živí, kde žijí atd.

Potom jsme se šli podívat do podvodního tunelu – pod hladinu, kde plavaly živé ryby za sklem. Pořídila jsem si selfie s jedním obzvlášť velkým unikátem – dvacet let starou a dva metry dlouhou vyzou velkou, která je považována za největší sladkovodní rybu. Po skončení prohlídky jsme pokračovali autobusem do Kovozoo.

Na úvod byla přednáška o třídění a recyklaci odpadu. Následovala jízda vláčkem s prohlídkou celého areálu. Jeli jsme kolem provozů, kde se zpracovávají různé odpadové materiály. Řidič - průvodce nám říkal, jak se zpracovávají kovy, nebo třeba staré televizory, monitory, autovraky apod. Vše jsme ostatně viděli i na vlastní oči.

Pak jsme šli už pěšky po Kovozoo. Viděli jsme zvířata vyrobená z odpadových materiálů, hlavně z kovu. Byli tam např. žirafy, sloni, kůň, pes, ptakopysk, krokodýli, buvol, hadi, los a spousta jiných exemplářů. Pak jsme se nasvačili a koupili si sladkosti nebo nějaké předměty v kiosku. Já jsem si koupila pamětní minci a twister. Po svačině jsme obsadili maketu středověké  lodi a vyzkoušeli si práci kormidelníka. Zážitkem byl výstup po 96 schodech na maják s překrásným výhledem do okolí.

Bylo to super a chtěla bych se tam ještě někdy – jak do Modré, tak i do Kovozoo podívat!

Výlet do Modré a Kovozoo
Alexandra Bábíková

Jako starší žáci naší školy jsme byli na výletě v Modré a v Kovozoo. V expozici Živá voda v Modré byly ryby – např. kapři, jeseteři neby vyzy velké. Viděli jsme i živé želvy: želvy bahenní a želvu krásnou. Želva krásná je i zlá, proto jsme do akvária nemohli dávat prsty, protože by nás kousla. Želva bahenní je v ČR ohrožený druh. Vyza velká se dožívá věku i přes sto let a může vážit i kolem 1 000 kg. Vyza velká jí malé ryby, aby neumřela. Na ryby jsme se dívali ve skleněném tunelu, kde ryby plavaly nad námi a kolem nás. Pak jsme si u pokladny mohli koupit něco na památku.

V Kovozoo ve Starém Městě to bylo skvělé. Jeli jsme vláčkem Stelinka po areálu a viděli, jak se zpracovává kov. Jedna hala se jmenovala „Porodnice“, protože v ní zvířata z odpadových kovů vyrábějí nebo je tam opravují. Klukům se líbila hlavně lavička z popelnice. Když byl čas na svačinu, sedli jsme si na lavičky a svačili.

Naše skupinka potom šla na velkou loď a na maják. Na lodi to ještě nebylo tak vysoko, ale na majáku jsem se bála, protože se bojím výšek. Když jsme došli na 97. schod, začaly se mě třepat nohy, jako by byly z tvarohu. Ale zvládla jsem to. Mám nový zážitek možná na celý život. Běžte se tam podívat také!